Tvoříš, tvořím, tvoříme

Ahoj všichni =)

Dneska mám pro vás článek, který vlastně vůbec není o knížkách =) Mimo čtení a psaní mám totiž ještě jeden velký koníček =) A tím je tvoření všeho možného =)

Jako dítě jsem příliš tvořivá nebyla, byla jsem spíše nešika. Možná to bylo tou levou rukou, možná něčím jiným, kdoví =D Každopádně k tvoření jsem si musela hledat vlastní cestu a ta hodně probíhala mimo školu. Naše školství totiž absolutně není připravené na leváky a proto jsem ve škole často slýchala, že se s tím budu muset nějak poprat sama, že se nedá nic dělat, že mi to dotyčná paní učitelka nedokáže ukázat, protože levá ruka...

Když jsem se stala pedagogem, naučila jsem se ukazovat věci i rukou, kterou běžně sama netvořím, což je paradoxně právě levá ruka =D Ono totiž je obrovská chyba cpát dětem všechno do levé/pravé ruky. Ideální je dát lžičku, pastelku, jehlice, háček... Nahoru nad papír či talíř tak, aby rukojetí směřovala dolů a nechat dítě, aby si vzalo nástroj do ruky, do které mu vyhovuje. Leváctví nebo praváctví je totiž velmi složité a v podstatě žádný člověk není čistý levák či pravák. My lidé to posuzujeme podle toho, jakou rukou píšeme či malujeme. Já osobně pastelky a psadla obecně beru do ruky levé a celkově dávám víc přednost levé ruce. Avšak například stříhám pravou rukou (což neunesly paní učitelky ve školce a poslaly mě kvůli tomu do pedagogicko-psychologické poradny...) a co je překvapení... Pletu, háčkuju i vyšívám pravou rukou =) Takže by od paní učitelek stačil naprosto jiný přístup, ne říci mi, že to levou rukou nezvládnou, ale dát mi možnost volby a možná bych si tak ulehčila spoustu trápení =)

Poněvadž si právě vzpomínám, když jsme se na základce učili háčkovat a já se snažila háčkovat levou rukou. A fakt jsem se snažila, dělala jsem řetízek pozdě do večera a stále to nešlo. Každé očko jinak velké a prostě šílenost. Až po dlouhých letech, když jsem přišla na intr mi moje skvělá paní vychovatelka řekla, že mě plést naučí, když chci. A že trpělivost s levákem má =D A byla to právě ona, kdo mi dal možnost volby a světe div se... Já si jehlice vzala jako pravák a začala jsem plést... Pletení je jedna z mých největších radostí, v té době jsem měla jehlice a klubíčka všude (ne, že by se to tolik změnilo =D). Spoustu jsem toho zdědila po babičce, něco si koupila a zbytek intr času strávila na vychovatelně s pletením a čajem =)

Po dlouhých letech, když jsem se vrátila z Norska, jsem opět sáhla po háčkování. A opět jsem si háček vzala do pravé ruky a jela dále. Dneska už si neumím představit, že se dívám na nějaký seriál či film a nedržím u toho něco v ruce. Byl by to pro mě ztracený čas. Musím říct, že časem jsem došla i k omalovánkám pro dospělé, různému vyrábění a spoustě věcí s dětmi =) Příště  až se dostanu k tomuto tématu, pokusím se směřovat jen na jednu součást a něco vám popsat =) Přikládám obrázky některých mých výrobků a u dalšího článku se budu těšit opět zítra =)