Psí kamarád

Zdravím vás =)

V dnešním článku se vrátím k události, která se stala v létě. Abych byla upřímná, dlouho jsem tenhle článek odkládala a nakonec jsem ráda, protože tehdy by mě stál mnoho slz a rozhodně by to nebyl veselý článek =) Dneska už mám trošku nadhled a tak to asi bude maličko lepší =D

Byla jsem v devítce, když jsme si jeli vyzvednout maličké štěně westíka. Pamatuji si, jak jsem toho prcka držela v dlani, do které se mi vešel a jak mi radostí olízal celý obličej =)) Časem dostal jméno Charlie a postupem doby i druhé jméno. A stal se z něj Charlie Joe. A postupně jsme si všimli, jak legračně stříhá ušima, když mu někdo řekne Jeremy =D

Prožil s námi dlouhých 17 let. Navždy nám zůstanou jizvy po tom, jak rád a do krve nás kousal, nezapomeneme na různé jeho vtípky jako skákání do ledové vody za kachnami či přinesení ježka až pod naši televizní obrazovku =D

Nebudu tu dlouho popisovat jeho konec, jen jsem mu chtěla věnovat alespoň kraťoučkou vzpomínku, protože byl kamarádem, který v mém životě vydržel vlastně nejdéle. A co na tom, že to byl kamarád zvířecí =) Přidávám pár fotek a budu se těšit zítra - u něčeho veselejšího =)

Komentáře

  1. Katie, jsi dobrá, že jsi tento článek dokázala napsat. Obdivuji tě za to. =) Sama víš, že se mi tento rok stalo to samé - zemřel nám psí člen naší rodiny. Ze začátku jsem si myslela, že jsem se s tím vyrovnala hodně rychle a hodně dobře, ale teď už si to rozhodně nemyslím. V sobě to nějakým způsobem srovnané mám, stejně jako jsem se s tím nějakým způsobem smířila, ale v pohodě to ještě není. Občas mě dokáže rozesmutnit spousta věcí - hračka v obchodě, nějaká fotka, poznámka. Vážně smekám klobouk, že už jsi na tom takhle dobře. =)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, myslím, že zdání možná klame =) Je to asi jiné, když se v domácnosti, kde žil pohybuji již minimálně a taky... Tenhle článek je součástí srovnávání se s jeho odchodem...

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky