Je Magnesia Litera relevantním důvodem proč si knížku přečíst?

Ahoj, znovu vás vítám u svého blogu. Vím, že jsem dlouho nic nenapsala, ale prostě jsem potřebovala pauzu. Nešlo mi pár dní vůbec nic, ale tak nějak pevně věřím, že už to zase zvládnu =)

V nadpise tohoto příspěvku je otázka ohledně Magnesie Litery. Myslím, že tuto soutěž zná snad každý, kdyby náhodou někdo ne... Zkrátím to na veliké minimum =D Je to ocenění, které je v naší republice udělováno těm nejlepším knihám. Takové ocenění v roce 2016 získala i prvotina Anny Bolavé nazvaná Do tmy. Po knize jsem sáhla v rámci kampaně Knihy Dobrovský. Blíže o kampani v odkazu, ale opět ve zkratce... Naváděla lidi, aby v létě zkusili vyjít ze své komfortní zóny a přečíst si něco, co prostě běžně nečtou. První mojí reakcí bylo, že já čtu přece všechno, že toto pro mě asi nebude... Ale pak... Jsem si uvědomila, že nečtu současné české autory a taky, že bych ráda začala číst odeonky...

A tak jsem to u první výzvové knížky spojila dohromady a sáhla po prvotině Anny Bolavé, která vyšla právě v Odeonu. Slibovala jsem si od ní mnoho, už jen proto, že vyhrála Magnesiu Literu. Do příběhu nebyl problém se začíst, začetla jsem se snadno a dlouho si čtení užívala. Hlavní hrdinka Anna mi k srdci nepřirostla. Nechápala jsem její podivnou vášeň pro sběr. Já osobně obdivuju bylinkářky, všechny jejich znalosti o rostlinkách a lidském těle. Přijde mi to super, když někdo skutečně ví, co zabírá, protože občas jsou bylinky prostě lepší než všechna medikace... (neplatí vždy, vím) Jenže Anna není bylinkářkou v tomto smyslu. Anna ví, co jak léčí a co by bylo dobré. Avšak neléčí. Anna byliny sbírá jen proto, aby je každé úterý prodala ve výkupně a dostala za ně... Dost mrzký peníz, když uvážíme, co všechno nasbírala. To jsem úplně nepobrala, žít vášnivě pro peníze a ještě když se jedná jen tak o pár stovek. Stále jsem se ale cítila hnána touhou vědět, co se vlastně děje. Anna o sobě mnohdy nevěděla několik hodin, neměla zdání, kde a jak se ocitla na daném místě. Tušila jsem vážnou nemoc, ale netušila jsem jakou.

Nebudu vám prozrazovat konec... Řeknu vám jen své pocity z něj. Nepochopila jsem ho. Najednou se tam rozehrálo tolik věcí, že jsem neměla ponětí, která bije. Jako vážně. Co byla skutečnost? Umřela Anna nebo zmizela? Co tam najednou dělá malá Anička? Další a další otázky a to jsem jich měla spousty už v průběhu knížky. Odpověď jsem nedostala ani na jednu a přitom to byla právě lačnost po odpovědích, která mě hnala dál, jelikož Anna, jakožto hlavní hrdinka rozhodně ne. Zbyla mi z knížky depka, zmatenost a divný pocit, že nejsem dost dobrá, když se mi nelíbí něco, co dostalo tak prestižní ocenění...

Další otázka, kterou jsem si po přečtení kladla, byla, jestli můj mozek nedokáže číst pouze young adultovky a na dospěláckou literaturu prostě nemá... Jsem snad zaostalá? Opravdu nevím, čím to bylo, ale knížka mi nic moc dobrého nepřinesla... Hodnotím 2 hvězdičkami z 5. A těším se na vás u dalšího článku =))