Co bych se chtěla naučit od Norů?

Opět zdravím u "norského" článku =) A ani tento není poslední, ještě chci určitě napsat jeden. Minimálně =D Pokud to o mně nevíte, Norsko je taková moje milovaná země. Jsem moc hrdá na to, že jsem Češka. Myslím, že ta národní hrdost nám dneska trošku chybí. Já sama jsem v ní byla vychovaná. Pradědeček byl legionář v první světové a tak to tak nějak v nás zůstalo =) A pokud se ptáte na co jsem v dnešní těžké době hrdá... Na sportovce, na muzikanty a umělce, vědce a lékaře... Ti všichni mají ve světě ohromný zvuk. Pak samozřejmě na přírodu a i na to naše malé zlaté tekuté dědictví. Hymna je podle mého jedna z nejkrásnějších písní vůbec a když ji zpíváte s plnou O2 arénou na Mistrovství světa, je to naprosto úžasný zážitek. Ano, od té doby mi tečou slzy, kdykoli hymnu slyším =D

Naproti tomu Norsko mě odjakživa přitahuje. Pamatuju se, jak jsem na střední četla článek v časopisu, že Norové si nezamykají svá auta ani své domovy. A když své domovy zamknou, klíček pověsí hned vedle nich. Samozřejmě toto se neděje v Oslu, spíš na vesničkách či samotách. Ale chápete, že ty lidi se vůbec nebojí, že je někdo vykrade? Ne, proč by to totiž Norové dělali. Ono to samozřejmě má svou historii v krutých zimách. Když jste se v horách ztratili a našli místo s jídlem, kde můžete hlavu složit, mnohdy vám to i zachránilo život. A to v Norech prostě pořád je, pomoci těm druhým... Do norského hlavního města jsem pak zavítala na studijní program Erasmus a teď se tam po letech vrátila na výlet. Tehdy i dnes se mi honilo hlavou spoustu myšlenek. Tenkrát jsem měla ještě takový pocit, že sleduji sama sebe s nadhledem, že dokážu vidět sebe trochu jinak. Bylo to zvláštní a v mnoha směrech to změnilo můj život =) I teď jsem měla mnoho myšlenek a chtěla bych se s vámi o ně podělit =) Je sice spousta věcí, které se od Norů určitě učit nechci, ale i těch, které bych ráda, tak tedy pojďme na ně =)

1. Naučit se mít ráda svou barvu vlasů

Toto je pro mě obzvlášť těžké. Moje barva vlasů je přesně taková, jakou vidíte na spoustě Norek, ale já ji prostě dlouhodobě na sobě nemám ráda. Začalo to asi na základce. Já jsem vždycky byla tak trošku jiná, knihomolka s nosem v knížce a to bylo vždy divné. No, ale asi v osmičce se to nějak vyhrotilo a začalo se na mě pořvávat BB (blbá blondýna) a EBB (extrémně blbá blondýna). A to mě samozřejmě v patnácti dost bolelo =) A tak jsem už tehdy začla doma škemrat, že se obarvím na černo =D Což jsem za pár let udělala, ale ještě dříve se ze mě stala hnědovláska - v sedmnácti a od té doby jsem měla na hlavě spoustu barev, i tu blond, ale ne tu svoji, tu nikdy. Dalším důvodem je rozhodně jeden můj rodinný příslušník, kterému jsem s blond hřívou více než podobná a to mě docela štve, protože... =) To si nechám pro sebe, prostě o to nestojím =) A tak, i když bych ráda vypadala jako rodilá Norka, protože to zní fakt skvěle =) Stojím trošku na rozhraní mezi těmito věcmi. Nechat si vracet vzpomínky na ne zrovna příjemné období a příjemné lidi a vypadat u toho jako pravá Norka nebo se na to vykašlat? Možná je to i trochu o tom přijmout sama sebe a svojí opravdovou barvu vlasů =D Ale to by asi bylo na delší filosofické debaty. Pokud však k tomu máte nějakou radu, určitě ji ráda vyslechnu =)) (mimochodem barvy vlasů typických Norů se pohybují od té totální blond až po naši "pochcanou slámu" - ta je možná i v ulicích častěji k vidění a tu já právě mám =D )

2. Naučit se více žít v přírodě

Norové doslova žijí v přírodě. Kdykoliv mají volno, vyráží ven. Běhat, procházet se, plavat, grilovat na jednorázovém grilíku... Pro tento pobyt v přírodě existuje v norštině i speciální slovo - Friluftslivet. Tohle slovo dokazuje, že norština není tak těžká jak se zdá =D Když si to přečtete pozorně a rozdělíte slovíčka, je to život na čerstvém vzduchu. Samozřejmě Friluftslivet se praktikuje i v zimě, kdy se lyžuje. Lyžuje se i teď v létě na kolečkových lyžích a to i ve chvílích, kdy by Čech psa nevyhnal... S tím asi souvisí i další věc, co bych se chtěla naučit...

3. Není špatného počasí, jen špatného oblečení

Takové norské heslo, které visí na zdi i ve školkách, protože norské děti si venku nejraději hrají za deště =) Skáčou v kalužích, v holínkách a pláštěnkách a jsou nanejvýš šťastné. Což je krásné =) U nás trochu zaprší a hned máme pocit, že to léto stojí zaprd a že se nám nikam nechce. No, tak to bych ráda změnila a chodila na chvilku ven za každého počasí. (připomeneme si v zimě, až se mi s dětmi nebude chtít na školní zahradu, protože je tam prostě šílená zima =D)

4. Zase začít více běhat

Čtete správně. Běhávala jsem, sice už pár let po Norsku, ale nějaký čas jsem krom deštivého počasí nevynechala ani jedno =) A pak jednou mrzlo a v té době já už docela uháněla, svoje každodenní tři kilometříky... A druhý den pěkně můj milovaný zánět průdušek a tři týdny nemocenské a antibiotik =D A od té doby už jsem se nějak nerozběhla. Ne, že bych nechtěla nebo to nezkoušela. Ale nešlo to. A pak jsem začla přibírat a to mi asi potvrdí každý, že každé kilo navrch je prostě znát =D Opět... Pokud máte nějakou radu, jak se znovu rozběhnout či mi chcete dělat parťáka (vždycky jsem běhala hrozně pomalu a ani u toho dobře nevypadám - jen upozorňuju =D), tak budu ráda, když se i vy ozvete =)

5. Hygge life

O Hygge chystám speciální článek =) Možná více článků =D  Dobře, určitě více článků =D Ale alespoň malé nastínění. Ta domácí pohodička se svíčkami, dekami, horkým čajem, knížkou, dobrým jídlem, lidmi kolem sebe, hrami a filmem... Jo, to chci. Jako vážně jo =D I byty zařízené v hygge stylu se mi moc líbí. A pomaloučku se o to snažím =)

6. Umět lépe anglicky

Norové jsou jedni z nejlepších angličtinářů, které znám. Můj studijní program probíhal v angličtině a dokonce jsem potkala i člověka v lese, který uměl anglicky a bez váhání mi poradil. To je jistě tím, že u nich neexistuje dabing. Vše mají s titulkem. Nechápejte mě špatně, já si českého dabingu moc vážím a František Filipovský už pro mě navždy bude patřit k Louisi de Funésovi. Avšak Norům závidím jejich schopnost mluvit anglicky a zároveň mě dost štve, že moje angličtina šla tak moc dolů, od doby, kdy tam nejsem a nepoužívám ji naprosto běžně.

7. Podpora národního hospodářství a národa vůbec

Norové velmi milují svou zemi a já se jim naprosto nedivím, protože je skvělá =D Avšak obzvláště v době krize jsem obdivovala to, že si raději koupí čokoládu norskou a dražší než nějakou levnější z Německa (mimochodem norská Freia je prostě BEZKONKURENČNÍ =D) A víte co? Nebyli v takové krizi jako ostatní státy. Podporovat vlastní hospodářství a svou zemi má smysl, peníze, které utratíte, jdou někomu z vašeho okolí, lokálnímu výrobci a ne někomu na druhém konci světa.

8. Dělat, co mě baví a být sama sebou za všech okolností
Ano, tohle jsem se naučila už tehdy a musím říct, že mi to radikálně změnilo život. Začla jsem se soustředit na těch několik málo činností, které mám fakt ráda a které mi přinášejí radost. A do nich se pustila více =) Naučila jsem se minimálně tolerovat svou přítomnost, být sama se sebou a být u toho šťastná. A pak jsem dokázala být šťastná i s dalšími =) Obvykle nedbám na modní výstřelky, mám tak trochu "svoji" módu a mám ji ráda =) Ač občas vidím ty rentgenové pohledy ostatních, obvykle si z nich ani nic nedělám =D Ovšem rozvíjet se v tom, co mě baví, naplňuje a v čem se realizuji je životní pouť a tak mě ještě čeká spousty práce =)

9. Přečíst si zase jednou něco norského
Ano, tohle sice není nic k naučení, ale pravdou je, že jsem již moc dlouho nečetla nic od žádného norského spisovatele a dost ráda bych to brzy napravila =))


Pokud jste dočetli až sem a neunudili se u toho k smrti, tak vám moc děkuji =) Budu vám vděčná za jakoukoliv reakci a budu se těšit zase brzy u dalšího článku =)